Letopisy Narnie: Lev, čarodejnice a skříň

Ve velkém sídle se skrývá mnoho tajemných zákoutí a jedním z nich je i pokoj v prvním patře, ve kterém se skrývá šatní skříň. Během hry na schovávanou jí projde nejmladší Lucy do věčným sněhem pokryté země zvané Narnie, kde se u lampy uprostřed lesa potká z faunem, panem Tumnusem, který ji pozve na čaj do své jeskyně. Lucy přijímá aniž by tušila, že se právě začíná naplňovat proroctví, jehož i ona je součástí. Dozví se o kruté, ledové, královně, jež sužuje Narnii již přes sto let zimou aniž by se během té doby alespoň jednou slavili Vánoce. Zatímco jí ostatní sourozenci nevěří, vydá se do Narnie podruhé, sledována věčně otráveným bratrem Edmundem, který se setká s ledovou královnou.

Letopisy Narnie: Lev, čarodejnice a skříň je výplodem fantazie spisovatele C.S. Lewise jenž si původně filmové zpracování svého díla nepřál. Dokonce již před lety odmítl televizní verzi a dlouho to nevypadalo dobře ani z vezí pro filmová plátna. Až se nakonec poštěstilo režisérovi Andrew Adamsovi, který má na svědomí oba díly veleúspěšného Shreka a aj to tak vypadá podle dlouhodobého žeříčku návštěvnosti amerických kin, tak i Narnie uspěje. Je však tak dobrá?

Vedle takových fantazií jako je Pán Prstenů či Harry Potter se Narnie po filmařské stránce jen krčí pod kopcem, ale to je bohužel úděl dnešních následovníků tohoto stylu - filmování kultovních knih ve stylu fantasy. Ani malebná česká krajina (zasněžená Narnie) nedokáže tento náskok zkrátit ačkoliv právě scény z ledové části země jsou ty nejpohádkovější. V druhé polovině snímku jakoby exteriérum docházel dech a vše se točí kolem počítačového lva Aslana, který jako pravý král Narnie vede boj s hrstkou odvážných proti bílé čarodějnici.

Opět narážíme na překážku typu - kdo nezná knihu bude mírně zklamán. Narnie skrývá totiž tolik zákoutí a zápletek až by se z toho hlava točila, jenže když tu se najednou zjeví Santa Claus a obdaruje naše malé hrdiny zbraněmi, kteří se jich chopí tak, že by se Aragorn s Legolasem museli propadnout vedle těchto "profíků" pod zem studem, spíše se strnule pousmějem než abychom tyto záběry hltali s nadšením, což naši mladší diváci (do deseti let) budou na sto padesát procent. Nezbude tedy nic jiného než zaměřit se na rodinku bobrů.

Bobří rodinka prostě vede a nejenom naše hrdiny napříč Narnií k Aslanovi, ale i v celém filmu. Jejich pošťuchování manželského páru po dvaceti letech (mnohem více) je prostě senzační a celému filmu vdechne humornou stránku, nad kterou nelze jinak než se od srdce smát. Díky tomu zůstávají dětští herci jaksi v útlumu. Až na představitelku Lucy (Georgie Henley) jejíž pronikavé dětské oči rozzáří snad každého a snad i ona sama by svým naivním pohledem osvobodila Narnii od pokrývky sněhu a ledu, jenž by roztál rychlostí blesku.

Co naplat. Film je přeci jen delší a o trochu jiné cestě za dobrodružstvím. Ať chceme nebo ne, strhne nás v několika momentech do říše pohádek až se nám z toho nechce ven. Tak kupříkladu scéna překračování rozmrzající řeky hned pod vodopádem je jedna z těch lepších, až na její vyústění, kdy budeme surfovat na ledové kře. Bohužel asi nejvíc trpí závěrečná bitva, kdy se utká dobro vedené Petrem proti Bílé Čarodějnici. Celý náhled na bitvu, trvající něco málo okolo deseti minut, je spíše rozmělněnou potyčkou několika opilců na maškarním plese.

Zatímco Peter se nemotorně ohání těžkým mečem a k němu se blíží královna, jež s lehkostí sobě vlastní jediným dotykem kouzelného kopí vše mění v led, hrstka komparzistů v pozadí předvádí tanec smrti Narnie. Škoda. Ovšem dnes jde spíše o tržby než o zážitek. Snad proto čím dál tím více udivuje výše zmiňovaný žebříček v USA.

Co závěrem? Výtek bylo dost, tak teď pozitiva. Na prvním místě česká zamrzlá krajina. Na druhém místě hudba Harry Gregsona-Williamse jenž po Království Nebeském dokázal, že skládat prostě umí a na třetím Lucy. Za nimi se skrývají triky jež v detailech jsou dokonalé, ale v celkovém dopadu mírně podprůměrné (záběr na ledový palác by se hodil tak do Nekonečného Příběhu, který ale oproti tomu měl šťávu - a sakra už zase kritizuju). Raději to ukončíme. Zasloužených 60 % (děti do deseti let si přičtou 40 % a zbytek 20 % - všichni tak budou spokojeni).

OLDA NUSSBERGER

Přidat komentář
Nick hosta:
Komentář:
Opiště kód z obrázku:

Komentáře

bublina Autor: Datum: 2006-05-20 10:00:36 na mě to bylo až moc pánoprstenovské...   ale jinak pěkné...

TomStrom Autor: Datum: 2006-05-22 18:32:07 je to úplnej nesmysl,hloupost a nuda až do samého konce

Schreiber Autor: Datum: 2006-07-25 13:09:07 Nevěděl jsem, co od něho mám čekat. Dost jsem o něm slyšel/četl, když se teprve točil. Podle mě se autoři svezli na popularitě Pána Prstenů, kterému tenhle snímek bohužel v mnohém nestačí. Možná není úplně fér míchat jabka s hruškami, jenže když se na film díváte, tak v tom P. prstenů prostě vidíte-svět je ale méně propracovaný. Konec konců písemnou předlohu vytvořil dobrý známý tvůrce světa Středozemě, takže inspirace u kolegy je viditelná. Film mě moc nezaujal, je často nelogický a někdy přechází velkorysým střihem situace, které si zaslouží vysvětlení. Jako pohádka je to fajn. Škoda-potenciál má...Snad příště.