Na scéně se objevuje nový padouch, nový pomocník a zároveň dva detektivové, kteří mají za úkol chránit USA před jakýmkoliv nebezpečím a jsou to právě oni dva, kdo... ale to až ve filmu.

Elena je už unavená z manželova věčného "toulání" po nocích coby "supermana" a tak zažádá o rozvod. A hop, přesuneme se o tři měsíce dále, kdy děj vezme rychlý obrat. Režisér Martin Campbell (Zlaté oko) se podruhé pustil do zorrových dobrodružství a shromáždil okolo sebe všechny podstatné hrdiny z prvního dílu. Po traileru jsem byl k jeho práci mírně skeptický ačkoliv první Zorro měl v sobě cosi, co člověka dokázalo pobavit. Snad to bylo i to, co mi ve dvojce nejvíce chybělo. Souhra dua Hopkins Banderas z prvního filmu. Navíc pravidlo dvojek, musí být zábavnější a efektnější než jednička. Ale nemělo by to platit i o příběhu? Už na úvod se tvůrci přiznali, že největší překážkou pro natočení Legendy o Zorrovi byl konec prvního filmu, kdy jsou Banderas a Zeta-Jones manželé a narodí se jim synek.

Scénáristé Roberto Orci a Alex Kurtzman se do zápletky pustili s vervou a nutno poznamenat, že se jim v prvních dvaceti minutách daří člověka i bavit. Není na škodu se u takovýchto filmů pobavit, ovšem zapomněli na základní kámen úrazu a tím jsou děti. Ve chvíli, kdy se v druhém díle objeví děti, je to bohužel záruka někdy až tragikomické podívané. To platí třeba o scénách ze školy nebo při překládání mýdla. Na druhou stranu by nebylo možná od věci na začátku trojky (jestli bude) uvrhnout Zorra na dno zabitím jeho milované rodiny (i když to už tu vlastně bylo v případě prvního Zorra alias Anthonyho Hopkinse).

Nejlepší pasáží filmu (druhých dvacet minut) je vlastně menší depresí, kdy sledujeme Alejandra namol, klejícího nad rozpadem jeho manželství a následný pokus získat Elenu zpět ze spárů hraběte, který přijel znenadání z Francie. Ocitáme se na bále, kde se dočkáme vtipné taneční kreace a pomalu začneme odhalovat nebezpečí, jež hrozí nejen Kalifonii, ale celým Spojeným Státům (chvíli jsem až doufal, že Zorro bude při závěrečném souboji šermovat na samotném Capitolu).

Herecké výkony nejsou bohužel nikterak výrazné, což veškeré vedlejší postavy uvrhuje do stínu Bandetrase a Cathrine Zeta-Jonesové. Jediný kdo je vidět je zákeřný hrabě a opat, který pomáhá Zorrovi v jeho snažení o záchranu kalifornských osadníků a jeho manželství. Snad ještě hřebec Tornádo, jenž se podle Zorrova mínění musí více učit anglicky, přestat chlastat a definitivně by měl utnout kouření dýmky.

Co dodat? Místy jsem se opravdu bavil a dokonce jsem se i od srdce zasmál. Vše ale opět zkazil, jak už to bývá, konec a tak trochu i nadsazený úvod, kde mezi zbytečnými efektními salty nevidíme nic, než jen týrání koňského spřežení, které svými těly rozboří kamenný sloup (ochránci zvířat si museli trhat při natáčení vlasy). V době, kdy jsou triky natolik dokonalé, že dokáží vyplodit takřka cokoliv, mi rychlojízda vlaku připadala jako z dob Návratu do budoucnosti a závěrečný velkolepý výbuch snad pánové tvořili na starých Commodorech64. Tím Legendu o Zorrovi totálně pohřbili, takže se na ni asi brzo bude prášit někde hluboko ve sklepeních hollywoodských studií.

Myslím, že čtyřicet procent je zcela adekvátních, ačkoliv jsem původně chtěl dát i víc. Takže, pokud máte rádi nezbedné klučiny, kteří jsou na svůj věk až příliš vyspělý, tak si přičtěte dvacet procent a jestli vám nevadí mizerné efekty, tak klidně dalších deset. No a všichni budou spokojeni. Jen se modleme, aby bylo příští dobrodružství méně filmem pro děti servírovaným v neděli dopoledne hned po Tele Tubbies a více slušnou zábavou, která k tomuto žánru určitě patří.

OLDA NUSSBERGER

Přidat komentář
Nick hosta:
Komentář:
Opiště kód z obrázku: