Jeden z vojevůdců, Lord Marke (Rufus Sewell), se pokoušel sjednotit anglické kmeny, aby vytvořil silný národ. Jeho nejlepší rytíř Tristan (James Franco) byl chlapec, kterého Marke vychovával od doby, kdy jako dítě osiřel po útoku Irů. Marke věří, že společně s Tristanem dokáže spojit svůj lid a zbavit ho tak irské nadvlády. V jedné z bitev je Tristan vážně zraněn. Umírá a je proto svými spolubojovníky vyslán v lodi na moře, podle zvyku kterým pohřbívají Vikingové.

Zachrání ho ale krásná Isolda (Sophia Myles), tajemná irská dívka, která ukrývá Tristana před svým otcem, králem Donnchadhem. Zamilují se do sebe. Jejich tajné milostné dobrodružství však končí Tristanovým návratem do Anglie. Král Donnchadh se mezitím snaží znesvářit anglické kmeny a hodlá obětovat svou dceru vítězi turnaje anglických šampionů. Tristan toto klání vyhraje. Získá princezninu ruku pro Lorda Marka, který může konečně naplnit svou vizi sjednocené Anglie.

Když Tristan zjistí, že žena, kterou získal pro svého pána, je jeho irská zachránkyně Isolda, je vyděšen. Marke je navíc vážený a poctivý budoucí král, díky němuž se z Tristana stal úspěšný rytíř. Tristana a Isoldu nejprve rozdělují znesvářené země, pak věrnost králi a zemi. Musí skrývat své city kvůli budoucnosti své země. Oba se snaží žít svůj život, jsou k sobě přitahováni a riskují všechno pro jedinou krátkou chvíli objetí.

O období od pádu Říma do začátku renesance je známo jen velmi málo. „Nikdo pořádně neví, co se v tomto temném dávnověku dělo, což je na jednu stranu dobře, a na druhou nevýhoda,“ říká režisér Reynolds. Mark Geraghty (výprava) a jeho tým zkoumali, jak lidé v té době žili, jaké nástroje používali při zemědělství, co jedli a jaké domy stavěli, aby v tehdejších podmínkách přežili.

„V mnoha oblastech jsme si museli domýšlet a vymýšlet, ale přitom se držet informací, které jsme měli a toho, co požadoval scénář ,“ přemýšlel Geraghty. Došli k závěru, že většina přístřešků byla dřevěných nebo doškových, protože kamenné domy (kromě těch, které za sebou zanechali Římané) se začaly objevovat až kolem roku 1000 po Kristu. „Pro irský hrad jsme se nechali ovlivnit keltským uměním, protože jsme si byli jisti, že tam patřilo,“ pokračuje Geraghty, „scény v Anglii jsme podřídili spíše římskému stylu.“

„Jde o příběh anglických kmenů, které po pádu Římské říše bojují o vládu nad svými teritorii. Téma tragické lásky je silné, dramatické a citově vypjaté, je jedno, v jakém období se odehrává,“ dodává Ridley Scott, jeden z producentů. Pro natáčení chtěl najít režiséra, který se bude držet jeho vize zpracování. Oslovil Kevina Reynoldse, který dokázal do dobrodužného velkofilmu vnést emoce i hloubku, podobně jak už se mu to podařilo ve filmu Robin Hood: Král zbojníků nebo Hrabě Monte Christo.

Většina herců musela projít tréninkem – ať už s koňmi, meči nebo v lukostřelbě. „Všichni tréninku věnovali potřebný čas a naučili se realisticky zacházet se zbraněmi. Pochopili, jak je autenticita důležitá a tvrdě pracovali na tom, aby autentičtí byli.“ Hlavní hrdina Franco věnoval tréninku téměř 6 měsíců před začátkem natáčení. Opravdu na sobě zapracoval, aby se dostal do formy a mohl se naučit chopit se meče tak, jak to teď dokáže.“

Vysněné exteriéry hledali tvůrci v Rumunsku, Francii a Anglii. Nakonec se rozhodli pro západní pobřeží Irska a Českou republiku. „Vlastně jsme sestavovali místo, které ve skutečnosti neexistuje. Podařilo se to skloubením toho nejlepšího z Irska a z České republiky “ říká Reynolds. V Čechách se natáčelo na Křivoklátsku, v Průhonickém parku a v Praze. V pražských filmových ateliérech byly vybudovány všechny interiéry filmu. Vikingská loď, která se ve filmu objeví, byla postavena v Přerově, podle originálního goldstadského plavidla.

Hrad krále Donnchadha, Dunluce Castle, byl postaven na ostrůvku v západním Irsku, na písčitých plážích Glassillaunu: „Chtěli jsme vyvolat dojem, že to tu tak stojí už věky a snažili jsme se hrad přirozeně začlenit do krajiny,“ říká Geraghty. Umístění hradu na ostrůvku zkomplikovalo natáčení: „ Mohli jsme k němu jen dvě hodiny denně, mezi odlivy,“ pokračuje Geraghty, „nebylo snadné tam něco nachystat a natočit, ale cítili jsme, že tohle místo nám nabízí vizuálně tolik, že to za ty nepříjemnosti stojí.“

Ve filmu shoří přímo před kamerou mnoho budov. Když se měly pálit kulisy domku na pobřeží, Reynolds nabídl Geraghtymu, aby si domek sám slavnostně zapálil. Ten ale odmítl. Během celého natáčení nedokázal koukat na to, jak se jeho kulisy mění v popel.

Přidat komentář
Nick hosta:
Komentář:
Opiště kód z obrázku: